NEWS: Proč tu bylo pusto prázdno?

Týden utekl jako voda a vy si možná říkáte čím to, že blog zeje prázdnotou a po novém článku ani vidu ani slechu. Odpověď je jednoduchá – práce mnoho a sil naopak málo. Asi každý diabetik zná dny, kdy cukr lítá nahoru a dolů. V takové dny jsem značně protivná, a to i sama sobě, z celého stavu jsem v totálním stresu a únava se značně podepisuje na mém psychickém i fyzickém stavu. Veškerou svou energii tak investuju do toho, abych zvládla fungovat v práci na 100%, doma z posledních sil navařím a následně padám únavou. Hold i takový je někdy život (nejen) s cukrovkou. 

Přesně tyhle stavy mě teď sužovaly dobré dva týdny, a tak jsem byla ráda, že jsem přežila 8 hodin v práci. Domů jsem večer přijížděla vyšťavená jak citron a na psaní článků neměla pomyšlení ani sílu. Večery jsem tak poslední týden trávila zavrtaná v dece, s hrnkem mátového čaje v ruce, stočená u Matyho, s nímž jsem sledovala seriály nebo nějaké filmy. 

Ve čtvrtek jsem absolvovala neplánovanou kontrolu na diabetologii, protože glykemie se nelepšily, celý stav byl k nevydržení a já si s tou potvorou cukrovkou nebyla schopná poradit sama. Moje skvělá doktorka mi opět vlila do žil tolik potřebnou energii, dostala jsem senzor (a další krabici senzorů si za hříšný peníz koupila), pozměnily jsme dávkování inzulinu a s vidinou lepších zítřků a taky víkendu jsem se odebrala do práce. 

Víkend jsem využila k odpočinku a dlouhým procházkám přírodou a můžu říct, že přišel vhod. 

Psaní mi jde hned mnohem líp a já se těším až se pustím do všech těch článků, které mám v hlavě (a v konceptech). Pokud je nějaké téma, které by vás zajímalo, nestyďte se a lupněte svůj nápad do komentáře. 

Mějte se krásně, Vaše