Miluju svého psa. Každým dnem víc a víc. Dýchala bych za něj. Nejen pro to, že je to parťák do nepohody, který mě miluje každým svým radostným zavrtěním ocásku takovou jaká jsem. Donutí mě ke spoustě činnostem, ke kterým bych se sama stěží dokopala.
Tak třeba brzké ranní procházky, které jsem si zamilovala. Neznám nic lepšího než když vás čerstvý ranní vzduch šimrá po tvářích, které máte ještě pomačkané z peřin a celé sídliště je ještě ponořeno do hlubokého spánku. Díky jeho přátelské povaze poznám spoustu dalších milých lidí. Nebýt jeho obrovské energie, která musí ven, bych asi nikdy nezačala běhat. Je to ten nejlepší sparing partner. A nebo taky pro to, že bych díky němu neviděla tu protivnou servírku z hotelu se usmívat od ucha k uchu.
Dnešní večer je toho jedním z mnoha dalších důkazů. Po další celodenní tůře se mi opravdu nechtělo jít vyběhnout na poslední večerní venčení. Každopádně tato výsada dnes, jako téměř každý večer, padla na mě. U hotelu, ve kterém nyní přebýváme, není mnoho zeleně, kam s hafanem vyrazit. Další velké mínus už na tak dost dlouhý seznam. Ale o tom až příště.
Jako každý večer jsem se toulala kolem pošty, kde je malý vysušený trávník. Myšlenkami jsem byla nejspíš u večerní teplé sprchy, postele a knížky. V tom se mi najednou před očima rozprostřel pohled na hory zahalené v šeru a nekonečné pole a lesy v dohledu. Toulali jsme se polem, procházeli jsme se uličkami lemované tlumeným světlem pouličních lamp. Došli jsme až do malébné zástavby rodinných domů. Setmělo se opravdu rychle. V tichu večerní krajiny bylo z okolních domů slyšet pouze tlumené cinkání sklenic od vína, smíchu z vedlejší zahrady a štěbetání dětí z pokoje rodinného domku za rohem. Tma mi poskytovala soukromí. Přes živý plot jsem okny jednoho z domů zahlédla útulno a teplo domova. Fantazie mi pracovala na plné obrátky. Představovala jsem si životy jednotlivých obyvatel. Co asi právě prožívají, jakou mají práci, kolik mají dětí…Zahlédla jsem jednu nádhernou zahradu jako vystřiženou z luxusního časopisu o moderním bydlení, viděla spokojený manželský pár jak si vychutnává lahev dobrého vína na terase. Tohle miluju. Sledovat okolní domy, styl, jak jiní žijí, který zahlédnete kuchyňským oknem. Je to taková maličkost, která mě vždycky odprostí od každodenních starostí a je pro mě typická.
Nasávala jsem tu večerní atmosféru, na nic nemyslela a užívala si přítomný okamžik. Tohle všechno a ještě mnohem víc bych nezažila nebýt našeho čtyřnohého parťáka, který mě zavedl až sem.
A co Váš večer?
Posílám pozdravy z Čeladné, Vaše
