Nedělní den byl naším posledním dovolenkovým dnem. A tak jsme si tento chtěli pořádně užít, ostatně jako každý jiný den, ale přece jen o kousek víc. Dovolit si to, co vás zrovna napadne. Odpočívat, užívat si společné chvíle, vnímat jen přítomný okamžik…
Článek od mé oblíbené blogerky mě v sobotu večer zaujal. Stál v něm ,,recept,, na úžasnou neděli. A tak sem si jej vzala a řekla si, proč tento recept na krásný den ,,neuvařit,,. Akorát po olomoucku, nikoli po pražsku.
1. Vyspali jsme se do růžova. Vzbudili nás paprsky sluníčka. Znáte to, jak první z nich proniknou do ložnice a lehce váš šimrají na tváři? Ano, takhle to bylo
2. Pak jsme ještě dost dlouhou dobu prostě jen leželi v posteli, povídali si a užívali si jeden druhého
3. Oblékla jsem pohodlné letní oblečení, nazula žabky, sbalila vodítko a vyrazila jsem na ranní procházku s naším čtyřnohým miláčkem. Měla jsem tak dostatek času pro sebe a své myšlenky. Neznám nic lepšího, vážně.
4. Po venčení a mé ,,meditaci,, jsem přichystala výbornou snídani. Bohužel, než jsem stihla tu krásu vyfotit, byla fuč 🙂 Snídali jsme společně s přítelem. Vychutnávali jsme si to. Miluju snídaně, kdy mě netlačí čas, můžu si v klidu vychutnat jídlo, dát si kávu a ještě se u toho dobře pobavit.
5. Odpoledne jsem umotala výtečné hovězí závitky s rýží. Musím se pochválit. Ta vůně. Maso se rozplývalo na jazyce, omáčka byla jedna báseň…aaach… Přemýšlím, že vám sem hodím recept. Chcete?
6. S Matym jsme sbalili psa a vyrazili na procházku Olomoucí. Byla to krása, užili jsme si to.
7. Dali jsme si dobrou večeři. Nechyběla zelenina, černý čaj (který hned po kávě miluju), sýry a dobré víno. A mimochodem s úsměvem baštil i náš hafák Bruno.
8. Shlédli jsme úžasný film The longest ride. Doporučuju vám ho. Dlouho jsem si film tak neužila. Dva příběhy, které jsou odlišné a přes to podobné. Celý film se prolínaly a v konečném důsledku do sebe krásně zapadaly. Nebojte, není to klasický romanťák, jehož konec je sladký jako karamel. Má od každého kousek. A takové filmy mám ráda
Ptáte se jaké to bylo prožít den á la TerezaInOslo. Jedním slovem parádní. Je pravdou, že se můj recept od toho původního kapku liší. ale to jsem celá já. Neumím vařit přesně podle receptu. Vždy si do něj musím přidat něco svého.
Důležité ale je, že jsme si den užili a udělali z obyčejné neděle neobyčejnou. A to byl, alespoň já si to myslím, smysl celého nápadu. Pokud budeme takový recept dodržovat častěji bude svět zas o něco sladší.
A jaké jsou Vaše dny?
Vaše
2 comments
Ooo milovník TerezainOslo 🙂 Pěkně strávený den 🙂
Baru,
no jasně, Terezka je úžasná. Její blog i IG mám moc ráda :).