Na začátku letošního roku jsem si dala jeden zásadní cíl, a to minimalizovat. Neměla jsem žádný plán, nepromýšlela, jak začnu ani jak na konci roku zhodnotím, že jsem “cíl naplnila”.…

Nedávno jsem venčila večer Bruníka a přemýšlela. Ostatně to já při venčení často dělám. Přemýšlím. Nad vším možným a nemožným. Někdy nad věcma, které jsou aktuální. Jindy zas nechávám myšlenky,…

Je neděle dvacátého května a mě z postele tahá sluníčko, které mi maluje na tvář první pihy. Maty se probouzí chvilku po mě. Ještě celí rozespalí přemýšlíme, co dneska podnikneme.…

Je páteční odpoledne třináctého dubna a já čekám na náměstí Hrdinů na Matyho. Vyrážíme na nákup, v Lidlu je “milion” lidí, což bytostně nesnáším, a tak v rychlosti házím nákup…

Kde: Vlak směr Přerov Kdy: Pondělí 23 dubna, 9:33 Sedím ve vlaku celá rozlámaná a nevyspalá. Nožky mám opřené o protější sedačku a hlavou mi víří milion myšlenek. Srdce mi…

Možná jste právě z úst doktorů vyslechli diagnózu Diabetes Mellitus I.typu (případně jiného), možná zrovna stojíte na rozcestí a nevíte, po které cestě se vydat. Možná máte pocit, že už…

Každý z nás má někdy dny, kdy by nejradši zalezl do díry a už z ní nevylezl. Dny, kdy nechápete, proč máte glykemie rozházené. Dny, kdy chcete být neviditelní. Dny,…

Je pondělí 12. Února, budík zvoní poměrně brzy vzhledem k faktu, že mi dnes začíná týden volna, přesněji jarních prázdnin (výhoda, když vaše práce sídlí v budově školy, kde se…

Je první únorová neděle, budík hraje svou symfonii (povz)buzení, já tisknu víčka pevněji a předstírám, že žádný budík neexistuje. Nechce se mi z teplých peřin, hlava mě bolí a dvakrát…