Před nějakou dobou mi jedna čtenářka psala, že by ráda věděla, kde pracuju a co vlastně dělám. A že by ji zajímal článek na tohle téma. Dlouhé měsíce mi tahle myšlenka ležela v hlavě, ale sepsat článek mi nešlo. Jednak dodneška nevím, jak ho pojmout, aby byl pro vás zajímavý a v druhé řadě se špatně píše o zaměstnání, kde máte podepsanou mlčenlivost a v podstatě toho nemůžete moc vykecat :).
Před pár dny mě navštívila inspirace a já si po cestách do práce čmárala do sešitu, co mě moje práce dosud naučila (a stále učí). Popravdě psala jsem si to hlavně pro sebe. Poslední dny mám takovou menší pracovní „krizi“, a tak potřebuju vidět ty světlé stránky mé práce aspoň na papíře, když je občas nevidím v praxi. A pak jsem si řekla, proč se o ně nepodělit.
Práce sociálního pracovníka je mnohdy těžká… těžší než si mnozí myslí. Nebudete se nikdy nudit. Zato budete mít často pocit, že veškerá vaše snaha přichází vniveč.
Tak prosím, tady je mých 20 věcí, které mě moje práce naučila:
1. Dávat si malé cíle
2. Umět (se) pochválit za maličkosti
3. Hledat úspěch v banalitách
4. Trpělivosti… velké trpělivosti
5. Brát věci, tak jak leží a běží
6. Respektovat druhé a brát je takové, jací jsou (a že je to někdy fuška 🙂 )
7. Nebrat si nic osobně
8. Komunikovat s různými lidmi v různých životních situacích
9. Naslouchat
10. Učit se skrze klienty o sobě samé
11. Neškatulkovat
12. Nevytvářet si doměnky
13. Uvědomění, že hranice máme pouze v našich hlavách
14. Zjištění, že síla myšlenky je mnohdy silnější než životní okolnosti
15. Víc zapojovat a věřit své intuici
16. Víc odpočívat
17. Myslet nejen na druhé, ale i na sebe samotnou
18. Myslet pozitivně a věřit v lepší zítřky
19. V každém je kus dobra (i když to tak mnohdy nevypadá)
20. Mlčet spolu s klientem. Divili byste se, jak je to mnohdy účinná terapie
A co naučila (učí) práce vás?
Vaše
6 comments
Zdravím kolegyni a podepisuju 🙂 I když některé věci z tvého výčtu ještě zdaleka neovládám, kde pracuješ?
Ahoj,
Taky zdravím a sem ráda, že alespoň částečně s tebou článel rezonuje :-). Jinak altuálně pracuju v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Kdepak působíš ty?
Hezký večer, Jituš
Ahoj 🙂 Já bych už vlastně mohla sociální pracovnici dělat, jelikož mám vystudovanou voš sociální (sociální práci) 🙂 Ale rozhodla jsem se jít pokračovat ještě na výšku (momentálně jsem v prvním ročníku :-)) Nyní k těm bodům…vzhledem k tomu, že zatím nepracuju, tak nemůžu moc ty body posoudit, ale s většinou z nich se ztotožňuji. Ale myslím si, že to co do nás hustí ve škole a to co je pak skutečně v pracovním procesu, je něco úplně jiného. Mám pravdu?
Já pracuju v neziskovce (Rytmus, o. p. s.) jako pracovní konzultant ve službě podporované zaměstnávání (hledám lidem s postižením práci na otevřeném trhu). Práce, kterou miluju a kterou jsem chtěla vždycky dělat. Je hezký si i v těch těžších chvílích, kdy nás to trošku mele, hledat pěkný věci, co nám to naopak dává.
Milá Aileen,
Ano, je to pravda. Já jsem pracovala v sociální oblasti už při studiích a mnohdy jsem se v praci musela “učit” věcem, o lterých ve škole nepadlo ani slovo. Škola je určitě dobrý základ, ale člověk se nekvíce naučí (a učí) až praxí :-).
Hodně štěstí při studiu a ať práce baví! 🙂
Hezký den, Jituš
Ahoj Michelle,
Podporované zaměstnávání je moc fajn služba. Věřím, že i práce je pestrá :).
Přesně jak píšeš – v těch těžších chvílích mnohdy hodně pomůže hodit si všechny myšlenky na papír a je zas dobře.
Ať se v práci daří, hezký den!
Jituš