Pamatuju si to, jakoby to bylo včera. Změnila jsem diabetologa, pracovala na full time a do toho mě čekaly magisterské státnice. V práci to navíc nebylo nejrůžovější a mě ze všech těch povinností šla hlava kolem.
Někde mezi prací, jízdama vlakem z práce domů, stohy skript, hrnkem od kafe a roztroušenými proužky z glukometru všude, kde vás jen napadne, mi hlavou prolítl nápad založit blog.
Psaní jsem se věnovala snad od doby, kdy jsem ovládla abecedu. Psala jsem smyšlené povídky, občas si zaveršovala a roky si psala deníky. Z každého dne vznikl zápis toho, co se mi událo, co jsem prožívala, co se povedlo nebo co mě trápilo. Bylo to tajné čtení, které mohla číst jen moje teta. Dodnes mám všechny svoje deníky schované a přiznám se, někdy mě mrzí, že už si tyhle skvosty nepíšu. Mimo psaní jsem na kazeťák natáčela povídání a hrála si na moderátorku rádia. Někdy sama jindy jsem pozvala hosta, což bylo pár mých kamarádek.
Milovala jsem tvořit a všechny svoje pocity vysypat na papír, svou potřebu všechno komentovat zas nahrát na kazetovou pásku.
Pak jsem dospěla a na tuhle svou vášeň úplně zapoměla…
První blogový příspěvek vyšel 18.1. 2015 a tím začlo moje sladké diabetické blogové dobrodružství. V tom, že bude blog o životě s cukrovkou jsem měla jasno od začátku. Chtěla jsem všem diabetikům světa (do)ukázat, že život s cukrovkou může být stejně naplněný, jako ten bez něj. Chtěla jsem, aby lidi pochopili, že můžou vařit všemožná jídla, ochutnávat cizokrajné kuchyně, cestovat… zkrátka dělat všechno, co si zamanou bez ohledu na to jestli jdou životem se sladkou kámoškou nebo ne.
Teď o 4 roky pozděj sedím u toho samého starého psacího stolu a můžu s čistým svědomím říct, že založit blog byl ten nejlepší nápad. Byly roky, kdy jsem psala, jako divá i rok, kdy mi psaní moc nešlo a já nevěděla o čem psát. Poslední dobou mě zas tak trochu tíží myšlenka, že blogy už lidi tolik nečtou. Já ale vím, že i kdyby blog měl jediného čtenáře, kterému něco dal, má to smsl. V první řadě píšu vždycky pro sebe a pokud se v tom najdou další lidé, je to ta nejhezčí odměna.
A proto se ptám tebe, tebe i tebe, můj milý čtenáři, na pár otázek. Budu ráda, když mi odpovědi hodíte do komentu nebo mailu… zkrátka tam, kde vám to vyhovuje nejvíc, je to na vás.
- Jaké články máte na mém blogu nejraději?
- Díváte se u článků spíše na fotky nebo je pro vás důležitý text?
- Dáváte přednost delším článkům nebo jste raději pro ty kratší?
- Preferujete kratší články častěji nebo raději delší články méně často?
- Je něco, co vám na blogu vyloženě vadí?
- Je něco, co vám na blogu chybí a rádi byste si o tom přečetli nebo co by vás zajímalo?
Případně cokoliv jiného, co byste mi v rámci okénka zpětné vazby chtěli říct, směle do toho.
Děkuju za všechny vaše odpovědi a hlavně za to, že tu jste.
Vaše
