Den: Pátek minulého týdne
Místo: Prostějovská kancelář s obrovskou palmou
Přešlapuju na zastávce a čekám na autobus. Namísto slibovaného sluníčka a teplého počasí je zataženo, fouká a je pěkná kosa. Záhy zjišťuju, že navlíct se do sukně nebyl v tomhle případě ten nejlepší tah. Nu což, pro krásu (a úspěch) se musí přece musí trpět. No ne? Kupuju jízdenku směr Prostějov a bořím se do sedaček. Náladu mám podobnou jako venkovní počasí. Mrzutou. Nejradši bych byla doma, zachumlaná v dece s hrnkem čaje v ruce, začtená do knihy.
Do prostějovské pedagogicko psychologické poradny vcházím o půl hodiny dřív. Nadšeně mě vítá Zituška, čiperná jezevčice jedné z pracovnic. Mrzutá nálada je ta tam a já beru místo na pohodlné sedačce v kanceláři, které dominuje mohutná palma. Dávám se do řeči s ředitelkou a zástupkyní zařízení. Aby jste tomu rozuměli, v Prostějově hledají speciálního pedagoga. A nějakou náhodou se stalo, že mě kamarádka doporučila a poslala kontakt se slovy „zavolej, třeba se tentokrát zadaří ;)“. Víte, nechtělo se mi tam. Čekala jsem další smutný příběh. Směšný plat, smlouva na rok a pak konec, dovolená mizivá, pracovní prostředí žalostné. Opak je však pravdou a mně pracovní nabídka doslova vyrazila dech.
O tohle místo (a tyhle podmínky) jsem bojovala už několikrát. A teď ho mám na dosah ruky!
Čím jsem starší, tím víc věřím, že ať si vytyčíme jakýkoliv cíl život nás k němu dovede. Někdy je to cesta trnitá a někdy se k tomu cíli dostaneme pořádnou oklikou. Nelíbí se nám to, stojí to spoustu námahy, času a slz. Jenže pak to přijde a ten vítězoslavný pocit stojí za to. Pocit, že všechny ty probrečené noci, snaha a neúspěchy měly smysl.
A proč Vám to tu všechno píšu?
Nevzdávejte se po prvním neúspěchu. Bojujte a jděte si za svými sny. A nehruťte se, když věci nejdou podle plánu. Nechte věci plynout. Dřív nebo později do sebe všechno zapadne jako skládačka a vy budete vědět, že všechno mělo smysl.
Povím Vám, jsem pěkně nervózní jak tenhle pokus dopadne. Strašně bych si přála, aby to vyšlo. Ale zároveň se toho strašně bojím.
Krásné podzimní dny, Vaše
2 comments
Taky věřím, že všechno dobré i zlé v životě má svůj smysl, a pokud člověk moc chce, tak ho to dovede do cílové rovinky. Jen to chce občas pořádnou dávku trpělivosti 🙂 Moc ti přeji, aby to tentokrát dopadlo podle tvých představ!
Ahoj,
děkuju za další milý komentář i za podporu :).
Musím říct, že tentokrát ani nemám ty "představy". Jak jsem psala. Na jednu stranu bych si přála, aby to vyšlo. Byl by to pro mě dost velký kariérní posun, troufám si tvrdit, že dopředu. Na druhou stranu bych přišla o tak skvělý kolektiv, který teď v práci mám. A toho si moc vážím. Není to samozřejmost. Každá mince má hold dvě strany :). KAždopádně ať to dopadne tak nebo tak, vím, že přesně takhle to má být :).
Krásný podzimní večer a brzo zase na blogu! 🙂 Jituš