Byly to ty nejsmutnější a zároveň nejkrásnější narozeniny v mém životě. Byla jsem osamělá, se zlomeným srdcem a hromadou nevyžádaných rad navrch. Sbalila jsem batoh a odjela za přáteli na chatu. Měla jsem v plánu užít si víkend, oslavit narozeniny, smát se… moc to ale nešlo. Všichni věděli nejlíp, co bych teď měla dělat, jak se zachovat a samozřejmě taky všichni věděli, že to skončí fiaskem.
Kolem sebe jsem měla několik odborníků na svůj život.
A pak si tam byl ty. Neznal si mě, nesoudil si, neposlouchal okolí. Popíjeli jsme víno, povídali o běžných věcech a bylo nám fajn. Tak moc fajn, že jsme si oba přáli, aby tenhle víkend nikdy neskončil.
Do života si mi vtrhnul, jako letní bouřka a otočil si mi ho vzhůru nohama.
Dnes, o čtyři roky později, tě už docela znám. Vím, že máš rád pohodu, věci nerad pitváš. Poznám, když přemýšlíš, protože se ti na čele objeví drobná vráska. Vím, kdy je lepší držet se zpátky a nemluvit na tebe, taky vím, kdy potřebuješ podpořit a uchlácholit. Tvoje věčně rozházený ponožky a další oblečení po zemi (a vlastně všude po bytě) mě dovádí k šílenství. Máme stejnou vášeň pro cestování, milujem dobré jídlo a kavárenské povalečství máme oba v krvi. Taky vím, že mě podpoříš v jakékoliv konině, kterou zrovna vymyslím a zároveň se mi nebojíš bez obalu říct, že jsem asi úplný blázen.
Máme spolu sesbíraných spousty zážitků, které by vydaly na knihu. Nachodili jsme spousty kilometrů, vypili litry dobrého kafe, smáli jsme se i plakali. Spolu jsme zvládli chvíle šťastnější i ty míň veselé. Co je však hlaví – máme se rádi, i když se někdy děsně serem.
I když tohle všechno vypadá dokonale a idylicky, nenechte se zmást. Jsme úplně normální pár, který řeší normální věci. Neumyté nádobí, poházené ponožky po zemi, posmrkané kapesníky u postele, které rozcupuje pes. Dny, kdy na sebe vrčíme a nemůžem se vystát. Dny, kdy jsme unavení z práce a nemáme na nic náladu. Řešíme „problémy“, kdo dnes vynese odpad, kdo pouklízí, kdo pověsí prádlo, placení účtů a další záležitosti, které se na internetu nesdílí.
Já jen, abyste si nemysleli, že spolu s Matym plujem na růžovým obláčku, kde jednorožci kakají duhu. Pokud by vás zajímal (chtěli byste si připomenout) článek o tom, jak jsme se seznámili, směle do toho. V případě, že jste po dnešním článku obaleného v karamelu přeslazení, nechte na jiný den, oukej?
Tak já se jdu věnovat oslavám našeho výročí a mých narozenin.
Vaše
