Kdo selduje můj instagram tak mu jistě neuniklo, že mám nový foťáček. Konkrétně Olympus Pen E-PL7. Šetřila jsem na něj skoro rok a jsem z něj unešená. Konečně můžu s hrdostí oznámit, že je to #mujolympus. No a nejlepším modelem je samozřejmě náš čtyřnohý aktivista. Miluju ten jeho kukuč, ňuňuňu.
Foťáček nám dělá radost už dva týdny a taháme ho prakticky všude. Nemohl chybět ani na sobotní návštěvě babičky a dědy od přítele. Bylo to moc milé se všema zas vidět, posedět a popovídat si. A když byl ten valentýn, nesměla chyběti tématická fotka :))
Děda fotografem, babička stylistou a Matýsek modelem 😀
Valentýna neslavíme. Jako vážně. Ale tak když už byl ten valentýn využil můj muž příležitosti a udělal mi radost tímhle úžasným prstýnkem
(pro zvědavce a nadšence NE není zásnubní!!) a ještě úžasnější rtěnkou. Co vám budu povídat, můj muž mě zkrátka zná.
A při příležitosti tohoto ,,svátku zamilovaných,, jsme vyrazili na vynikající valentýnské menu. Bylo to delikátní, fakt. Moje chuťové buňky chrochtali blahem. Jestli jste z Olomouce nebo plánujete výlet doporučuju restauraci Mtrojka. Vaří tam fakt výborně.
V rámci soutěže vodafonu jsme se s mužem vyblejskli na téma #nerozlucnadvojka. Potkali jsme se na srazu vozíčkářů a bylo to! Od té doby podnikáme téměř všechno spolu. Neexistují překážky, existují pouze výzvy. Hodně lidí nám říkalo, že to nevydrží, chytalo se za hlavu, co mě to jako napadlo. Vždyť on je vozíčkář?! NO A CO??!! Nevyžádaných rad jsme si poslechli mraky. Moji milí přátelé, známí a všichni ostatní, kterým leželo na srdci mé blaho – vydrželo to. Už 2,5 roku.
Minulý pátek se nesl v duchu rodinném nicméně hodně smutném. Sobota ale reputaci víkendu napravila. Vyrazili jsme spolu s přáteli na ples Univerzity Palackého. Když jsem se tam nedostala jako studentka, tak aspoň letos jako absolventka! Užili jsme si to. A to jakože pořádně! Protancovali jsme střevíce, zablbi jsme ve fotokoutku, pánové udělali pár (no dobře víc) faux pas a zatančili si i sambu. Já s mužem jsme ji museli lehce upgradovat na vozíčkářskou sambu, ale myslím, že nám to šlo docela dobře (rozhodně líp než těm lektorům, kteří z nás byli zpočátku lehce zaskočeni, haha). Všichni nás fotili a natáčeli takže se docela děsím až uvidím výsledek…
Každopádně ples jsme si užili a těšíme se na další rok. Děkujeme NH Hotelu Olomouc a Univerzitě Palackého za krásný taneční večer.
Mějte krásný večer.
P.S.: Tenhle článek píšu už potřetí :)). Pondělní pokus číslo jedna selhal na sáhodlouhé diskusi o tom, že je kriminálka a když ji nezapnu od začátku tak už to nemá smysl – článek jsem tedy nedopsala. Včerejší pokus číslo dva skončil mým příchodem z práce, kdy jsem sebou plácla na gauč a spala až do rána neb mi bylo fakt nevolno. No a dnešní pokus číslo tři jsem dotáhla do vítězného konce. Jsem ostuda, já vím. Budu se snažit polepšit. Slibuju.
Pusu, Vaše