Poslední den letošního roku je tady. Páni, ten zase utekl. A že se toho za ten rok spoustu událo. Na mém blogu se stalo milou tradicí zhodnotit a vycucnout ty nejlepší momenty uplynulého roku. Upřímně tyhle články píšu asi nejraději. A vás, podle ohlasů, taky moc baví, za čož jsem nesmírně vděčná vzhledem k faktu, že jich je v tuhle dobu plný internet.
Připomenout si, co všechno jsem za uplynulý rok dokázala, které momenty mě naplnily štěstím až po konečky prstů a jací skvělí lidé mi do života přišli je ten nejlepší způsob, jak uplynulý rok uzavřít.
Pohodlně se usaďte, ke čtení si připravte dobrý čaj nebo kávu a pojďte se mnou zavzpomínat na všechny momenty, které jsem v uplynulém roce prožila.
Pracovní (ne)úspěchy
- V lednu jsem začla pociťovat potřebu změny práce. Cítila jsem, že ze sociálních služeb je čas odejít a vydat se jiným směrem. Zároveň se mi ale nechtělo opouštět mé skvělé kolegy. Nechala jsem věcem volný průběh a čekala na pracovní nabídku, která mě chytne za srdce.
- V březnu jsem absolvovala dva pracovní pohovory. Jeden do pedagogicko psychologické poradny a druhý do mateřské školky.
- V mateřské školce mi hned na pohovoru řekli, že mě berou. Dostala jsem tak šanci vyzkoušet si zaměstnání, které jsem chtěla dělat už od vysoké školy.
- Nástup do školky se trochu komplikoval kvůli výpovědní lhůtě, která mi běžela. Asi 3x se mi změnila pozice, na kterou jsem měla nastoupit. Týden před skončením výpovědní doby to vypadalo, že budu bez práce. Překvapila sem sama sebe, protože jsem to brala s lehkostí a nepanikařila, že skončím na úřadě práce.
- Do školky jsem nakonec nastoupila 1. června. Po 6 letech jsem uzavřela etapu práce v sociálních službách a jsem za to strašně ráda.

Blog a sociální sítě
- Na začátku roku se dostavila tvůrčí krize. Nevěděla jsem o čem psát, co fotit, jaké posty přidávat na instagram.
- Blog mou tvůrčí krizi pocítil poměrně hodně. Článků bylo letos mnohem míň. Napsala jsem pro vás celkem 21 článků.
- Instagramu se naproti tomu hodně dařilo, což přisuzuju tomu, že jsem mu v roce 2018 věnovala hodně času a pozornosti. Na úkor blogu samozřejmě. Díky tomu jsem ale oslovila spoustu dalších sledujících mezi nimiž je spousta diabetiků. Na instagramu je nás k dnešnímu dni 911, což je neuvěřitelné číslo a já vám moc děkuju za podporu a důvěru. Myslím, že tvoříme krásnou komunitu, která se vzájemně podporuje a inspiruje. Kdo mě na téhle platformě nesleduje nechť se přidá.
- Na e-mail a direct mi začínají chodit nabídky na spolupráce. Trochu se mi z toho točí hlava, protože nevím, jak „správně” vybrat. Chci k vám být upřímná, spolupráce přiznávat a zároveň chci, aby mi spolupráce dávala smysl. Většina mých spoluprací je spojená s diabetem.
- A s kým jsem si letos plácla? Dál pokračuje moje spolupráce s lifestylovým časopisem OL4you. Na podzim jsem začala spolupracovat s redakcí časopisu DIAstyl z čehož mám ohromnou radost a moc si této spolupráce vážím. Mám možnost testovat diabetickou aplikaci Glucly, která je dostupná pro apple a po novém roce by měla být i pro android. Olomoucké nakladatelství Anag sice nemá spojitost s cukrokou, ale na starosti má kvalitní čtení. A to já ráda.
- Blog na konci ledna oslavil 3. rok svého působení.
- Díky blogu jsme poznala svou brněnskou čtenářku Marťu, ze které se stala moje dobrá dia kámoška. Marťo, zdravím tě!


Nejlepší zážitky
- Uspořádala jsem tajnou oslavu pro Matyho. Byla to jeho první narozeninová oslava, i narozeninový dort dostal poprvé v životě.
- Jarní focení s Domčou v mé milované Olomouci – Dominika Scholzová photography
- Víkendy na samotě u lesa, kde není signál, zato je tam božská příroda, krb, přátelé a klid
- Po několika letech jsem vytáhla kolo a za dva dny s naší cyklopartou najezdila 90 km. Na to peklo nezapomenu, stejně jako na to, jak mi těsně před domovem podjelo kolo na tramvajových kolejích. Ale bylo to boží. Tak snad příští rok zase
- Procházka v oblacích (na Stezce v oblacích)
- Procházka na rozhlednu Kosíř
- Nespočet herních večerů s našimi přáteli, mnoho litrů vypitého vína, pár ranních bolehlavů, hodně smíchu a společných zážitků (čágobelo Romanko a Romane)






Splněné sny
- V únoru jsem absolvovala baristický kurz. Poznat kávový svět z druhé strany bylo osěžující.
- V dubnu jsem fotila fotky pro projekt Silačky. Projekt měl za cíl bořit předsudky. Spolu s dalšíma holkama jsme se svlékly do spodního prádla a na sobě měly nápis toho s čím bojujeme (endometrióza, rakovina, diabetes, potetovaná máma, alopecie, anorexie). Jednoznačně řadím tenhle den k těm nejsilnějším momentům roku. Jsem vděčná za všechny, které jsem potkala a za to, že jsem mohla být součástí takto skvělého projektu.
- Když mě na podzim oslovila redakce časopisu DIAstyl, zda bych měla zájem psát pro jejich časopis články, odškrtla jsem si další položku ze svého seznamu přání. Psát pro časopis, který má spojitost s diabetem byl můj sen pěkně dlouho.
- Vánoční trhy v cizině



Cestování
- Výlet do oblak aneb stezka v oblacích je nezapomenutelná
- Poznali jsme zase další kus Řecka. Letos jsme objevovali poloostrov Peloponés. V plánu bylo sepsat pár článků o téhle naší dovolené. To už letos nevyjde. Tak možná dodatečně příští rok. Co vy na to?
- V rámci dovolené jsme se podívali i do Athén. Stát na Akropoli byl silný zážitek. Následné promoknutí na kost a brodění se Athénama po kotníky ve vodě je zážitek skoro stejný.
- Ani letos jsme nezanevřeli na Prahu. Strávili jsme v ní jeden prodloužený víkend a na konci listopadu si udělali předvánoční neděli v Praze.
- Stihli jsme i vánoční trhy mimo Českou Republiku. Předvánoční atmosféru jsme nasáli ve Vídni, která nás chytla za srdce.






Zdraví
- V březnu jsem vysadila antikoncepci, což zpětě vnímám, jako to nejlepší rozhodnutí za tenhle rok. Glykemky se rapidně snížily a jsou mnohem vyrovnanější, potřeba inzulinu mi taky klesla. Celkově je kompenzace mnohem jednodušší a výrazně lepší. O tomhle tématu plánuju samostatný článek.
- Do roku 2018 jsem vkročila s glykovaným hemoglobinem 7,1. Mým cílem bylo dostat se na glykovaný hemoglobin 6,0. Svůj cíl jsem nejen naplnila, dokonce jsem ho i předčila. Můj aktuální glykovaný hemoglobin je 5,2. Wohoooo, dokázala jsem to! Tohle je věc, na kterou jsem asi nejvíc pyšná za uplynulý rok
- Vyzkoušela jsem inzulínovou novinku Fiasp, abych zjistila, že nejlíp nám to klape s mým Novorapidem. Fiasp mi zkrátka nesednul.
- Trošku jsem se natrápila s hledáním vhodné místa, kam zavádět infůzní sety. Nohy a zadek mě začly zlobit, inzulín se špatně vstřebává a glykemie mám pak vyšší. Zato břicho, které jsme měla roky zapovězené, právě z důvodu špatného vstřebávání, se tenhle rok ukázalo jako nejlepší možné místo. Zvláštní, jak se tělo mění.



Články, které stojí za (znovu)přečtení
Trocha nostalgie a Highlighty roku 2017
Utajená narozeninová oslava pro Matyho
Co všechno mě cukrovka za 22 let naučila
Pár řádků o naší dovolené v Řecku
Vánoční trhy ve Vídni a taky jak slavíme Vánoce
A to by už pro dnešek i letošek stačilo. Já se jdu pomalu chystat na oslavy příchodu roku 2019. Letos jej budeme trávit u našich přátel Romanky a Romana.
Mějte se krásně a napište mi, které momenty roku 2018 jsou pro vás ty nezapomenutelné. Děkuju za to, že tu jste, že čtete můj blog. Jsem za každého z vás nesmírně vděčná. Budu se na vás těšit v příštím roce, snad s větší várkou článků než letos.
Vaše

1 comment
Koukám, že tento rok byl pro tebe opravdu zdařilý. 🙂 Gratuluji k práci ve školce a k poklesu na 5,2. To je opravdu nádhera. Rozhodně bych nějaké podobné články uvítala, tvůj blog mě zajímá, vzhledem k tomu, že je to něco, o čem se tolik nemluví. Krásný nový rok a ještě víc úspěchů! 🙂